Alergie - terminologie

Zde se dozvíte něco o alergiích, potravinoové alergii, potravinové intoleranci a celiakii.

ROZÍL VE ZNAČENÍ VÝROBKŮ: Hypoalergenní - Pro alergiky - Anti-alergické

Až budete vybírat lůžkoviny pro alergiky, věnujte velkou pozornost jejímu označení. Výrobci lůžkovin totiž začali chytře označovat své výrobky jako hypoalergenní, vhodné pro alergiky nebo antialergické. Spotřebitelé takové výrobky zakoupí v dobré víře, že tak zlepší své zdraví a zmírní projevy alergií. Ale co tato slova vlastně znamenají?

 * Hypoalergenní - řecká předpona hypo znamená „malý“. Volně tedy můžeme přeložit jako méně alergenní, vyvolávající méně alergických reakcí. Od výrobku nemůžeme čekat žádné zvláštní vlastnosti, snad jen to, že výrobce předpokládá menší pravděpodobnost vzniku alergické reakce. Neexistuje žádná definice nebo norma, která by význam slova upravovala.

 * Vhodné pro alergiky - typicky jsou takto označovány lůžkoviny, které lze prát na 60°C a více, protože většina roztočů při těchto teplotách zahyne. Rozhodně ale výrobek nebude vhodný pro alergiky sám od sebe. To vy sami budete muset měnit povlečení každý týden a přikrývky s polštáři prát minimálně každých 6 měsíců. Opět od výrobku nelze očekávat žádné speciální vlastnosti, pouze vám umožní kvalitnější údržbu.

 * Antialergické - anti má význam „proti“, vyjadřuje opak. U takto označených výrobků lze tedy právem očekávat speciální vlastnosti, výrobek musí plnit „proti“ alergenní funkci bez ohledu na vaše počínání. Pokud výrobce deklaruje specifickou antialergickou funkci (např. přikrývka je „protiroztočová“), musí být schopen tuto funkci doložit. Takto označené výrobky by měly být testovány nezávislými textilními zkušebními ústavy a měly by obdržet certifikát o funkčnosti výrobku. V České republice je však trh zavalen výrobky označenými jako antialergické, byť žádnou speciální funkci neplní. Jedná se o klamání spotřebitele. 

 Na našich stránkách naleznete výrobky pro alergiky značky Velfont, vyráběné ve Španělsku. Všechny výrobky jsou testovány na funkčnost a na obsah škodlivých látek (certifikát OEKO-TEX). Certifikčními institucemi výrobků Velfont jsou nezávislé zkušební textilní ústavy AITEX ve Španělsku a HOHENSTEIN INSTITUTE v Německu. Tyto výrobky jsou velmi náročné na kvalitu a proto se vyrábějí v Barceloně ve Španělsku, nikoliv v Asii.

ATOPIE

Atopie je vrozený sklon k alergiím. Tento sklon je zakódován do naší DNA a kromě toho se uplatňují ještě další geny, které mohou vyvolat alergii, astma a atopický ekzém. Počet atopiků ve světě je 30 – 50% (podle European Federation of Allergy and Airways Diseases Patient Associations 02/2003).

 

 ALERGIE

Alergie je považována za typickou civilizační nemoc. Na rostoucí počet alergiků má vliv genetika, chemizace životního prostředí, nevhodné stravování, nadužívání léků, nedostatek pohybu, rozšiřování alergenů v netradičních oblastech, nekvalitní strava plná barviv, konzervačních látek a potravinových náhražek. Příčiny alergických chorob nejsou dosud přesně známé. Jde o celý proces příčin, jejichž výsledkem je patologická reakce, která se může projevit ve formě alergie.

Příčiny vzniku alergií

 

1. Imunopatologické – I., II., III., IV. reakce (vysvětlení viz níže)
2. Environmentální – různé faktory životního prostředí, které buď přímo spouštějí alergickou reakci, nebo podporují její vznik
3. Genetická predispozice – atopie není vázána na jeden určitý gen, ale na skupinu genů
4. Neurogenní – působením látek v centrálním nervovém systému, vznik reakce například stresovou situací bez přítomnosti alergenu. Typické pro průduškové astma

ALERGEN

Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci.  Reakce může nastat po vniknutí alergenu do organismu ústy, inhalací, injekcí nebo při kontaktu s kůží.

Dělění alergenů

Alergeny domácího prostředí (inhalační, kontaktní)

• domácí prach
• roztoči domácího prachu
• plísně
• srst, sliny, moč, odlupující se odumřelá kůže domácích zvířat
• těkavé látky z úklidových a desinfekčních prostředků (např. chlor)
• latex (úklidové a pracovní rukavice)

Alergeny vnějšího prostředí (inhalační)

• pyly trav, stromů
• plísně

Alergeny hmyzí

• vosa
• sršeň, včela

Alergeny potravinové

• nejčastější: mléko, vejce, ryby, korýši, kukuřičné výrobky, pšeničná, žitná, ječná mouka, ořechy, burské oříšky
• časté: víno, pivo, pomeranče, rajská jablka, brambory, sója, hrách, kvasnice, čokoláda, jahody, vepřové maso, jablka, banány, špenát, syrová mrkev
• méně časté: banány, melouny, švestky, králičí maso, brusinky, rýže, ananas, broskve, kuřecí maso, hrozinky, meruňky, citrony

Alergeny lékové – léky, anestetika a další přípravky a preparáty

 

Typy alergických reakcí

• Reakce I. typu je časnou neboli anafylaktickou reakcí. Reakce I. typu může skončit anafylaktickým šokem, stavem ohrožujícím život. Může být způsobena například požitím alergizující potraviny

 

• Reakce II. typu je způsobena protilátkami namířenými proti antigenům buněk či tkání, díky nimž dochází k destrukci buněk monocyty. Tento mechanismus je principem vzniku mnoha autoimunitních chorob a hemolytické reakce při transfuzi, pokud je podána nevhodná krev.

• Rekce III. typu spočívá v poškození způsobeném komplexy imunitních protilátek (imunokomplexy). Zůstávají dlouho v krevním oběhu, usazují se v ledvinách a kloubech a způsobují neinfekční zánět. K onemocněním patří například revmatoidní artritida, farmářské plíce atd.

• Reakce IV. typu neboli pozdní přecitlivělost je způsobena kontaktem senzibilizovaných lymfocytů T se specifickým alergenem. Vzniká za 12-48  hodin po kontaktu s alergenem. Reakce pozdního typu se uplatňuje při vzniku kontaktní dermatitidy po styku kůže s niklem, chromem, kosmetickými přípravky, dále u některých forem přecitlivělosti na léky a odmítání cizího tělesa jako jsou kontaktní čočky, transplantované orgány

 

ZKŘÍŽENÁ REAKTIVITA mezi pyly a potravinami

Zkřížená reaktivita mezi pyly a potravinami je způsobena na základě podobnosti alergenů.  Pokud se zkřížená reaktivita projevuje klinicky, mluvíme o zkřížené alergii. Ve střední Evropě trpí zkříženou alergií pyl – potravina zhruba 50% alergiků. Osoby alergické na pyly trpí dvakrát až třikrát častěji na potravinové alergie než běžná populace.

Zkřížené reakce existují:

 

• mezi potravinami vzájemně
• mezi potravinou a inhalačním alergenem (pyl, roztoči)
• mezi latexem a potravinou

 

Znalost existence zkřížené reaktivity je důležitá pro výběr surovin a náhražkových surovin při přípravě pokrmů pro alergiky. Obsluha restaurace by měla u zákazníka ověřit, zda netrpí zkříženou alergií.

 

ANAFYLAXE

Každý alergik je ohrožen možností vzniku anafylaktické reakce (anafylaxe) nebo anafylaktického šoku. Poskytovatel služeb pro alergiky by měl rozpoznat rozvoj život ohrožujícího anafylaktického šoku a zvládnout poskytnout první pomoc. Klinicky lze pozorovat křeče v břiše, svědění, otok, bledost, zvýšenou tepovou frekvenci, neklid, poruchu vědomí a další symptomy. V zahraničí je v restauracích pro alergiky a zejména ve školách dostupný injekční adrenalin, který může při včasném podání zachránit život.

V Evropě je odhadována incidence 9,8 případů na 100 tisíc obyvatel. Příčinou anafylaktické reakce jsou nejčastěji potravinové, lékové a hmyzí alergeny, alergenové extrakty a latex. Spouštěcím mechanismem může být i fyzická zátěž.

  

HISTAMIN

Histamin začne tělo vytvářet ve chvíli, kdy dojde ke vstupu alergenu do organismu a  podráždění. Histamin má řadu alergogenních účinků, například otoky, zvýšenou tvorbu hlenu, spasmus, působí na cévy.

Existuje histaminová intolerance, která vzniká z nedostatku enzymu diaminooxidázy. Jedná se o nesnášelivost potravin s vysokým obsahem histaminu. Nutné je snížení množství konzumace sýrů, fermentovaných uzenin, kysaného zelí, piva, vína a některých ryb jako například tuňáka.

  

ANTIHISTAMINIKUM

Léky blokující účinek histaminu, který má významnou roli v rozvoji alergie. Užívají se při léčbě svědění, otoků, kopřivky, senné rýmy, atopického ekzému a dalších projevů alergie. Ve spojení s adrenalinem slouží ke zvládnutí anafylaxe.

První generací antihistaminik bylnapř. Dithiaden – nevýhodou sedativní účinky. Druhou generací např. Zyrtec, Zodac, Xyzal. Třetí generací, nejnovější jsou Aerius a další.

 

POTRAVINOVÁ ALERGIE/ POTRAVINOVÁ INTOLERANCE

Potravinová alergie je zprostředkována IgE imunologickými mechanismy. Symptomy jsou obvykle omezeny na gastrointestinální trakt (zvracení, průjem, bolesti břicha, krev ve stolici), kůži (kopřivka, atopický ekzém) respirační trakt (astma, otoky hrtanu a jazyka, alergická rýma).  Alergie může dospět až k anafylaktickému šoku.

Potravinová intolerance není zprostředkována imunologickými mechanismy. Symptomy: migréna, únava, otoky, nadýmání, průjem. Příčiny: farmakologické, toxické (plísně), enzymová deficience (laktózová intolerance), ostatní choroby (celiakie, dráždivý tračník).

 

CELIAKIE

  

Celiakie je geneticky podmíněné autoimunitní onemocnění (nikoli alergie) způsobené trvalou nesnášenlivostí lepku (glutenu). Gluten se nachází v endospermu (vnitřní živé části zrna) pšenice, žita a ječmene, je pružné, gelovité konzistence, ve vodě nerozpustný. V případě pšenice tvoří až 50% z bílkovinného obsahu. Gluten je zásobním proteinem (prolaminem) povrchové části obilného zrna. Gluten není sám o sobě proteinem, je proteinovým kompozitem, substancí proteinů gluteninu a gliadinu/pšenice, sekalinu/žito nebo hordeinu/ječmen.  

 

Lidé jedí pšenici již po staletí. V pšenici, která dříve rostla planě, se vyskytovalo pouze 10% lepku. Šlechtěním a zkvalitňováním obilí obsahuje dnešní mouka až 50% lepku. Podle některých teorií vnikla toxicita, resp. nemožnost rozkladu lepku na netoxické peptidy v našem trávicím ústrojí až šlechtěním obilí.

Při celiakii dochází k postižení střeva, zejména jejuna (střední části tenkého střeva), částečné nebo úplné atrofii klků (zakrnění způsobené trvalým zánětem), prohloubení krypt. Redukcí absorpční plochy střev dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, vitamínů a minerálů. U dětí se výskyt projeví obvykle od 6 měsíců do 12 let věku, u dospělých zpravidla mezi 30 – 50 rokem. Manifestace u dospělých je často po prodělané operaci, porodu, infekčním onemocnění apod. Po desetiletém trvání nemoci dochází až v 15 % případů ke vzniku malignit. Pokud je nasazena a dodržována bezlepková dieta, dojde ke snížení rizika nádorových onemocnění na úroveň ostatní populace. Choroba může zejména u dospělých probíhat bezpříznakově (až později se projeví komplikacemi), nebo příznaky nejsou typické a jsou zaměňovány za jiná onemocnění.

Výskyt celiakie kopíruje vznik, vývoj a šíření zemědělství, resp. pěstování obilovin. Jeho počátky před 8 000– 10 000 lety v oblasti Turecka, Íránu a Iráku.  Název pochází z latinského „coeliacus“, tj. trpící na střeva. Pro celiakii se dnes používají názvy celiakální sprue, netropická sprue, glutenová enteropatie.

 

Prevalence Prevalence ve světě je 1:70 – 1:550. Závisí na diagnostice, faktorech prostředí a množství lepku v potravě (zvýšení obsah glutenu z 10% na 50%). Vysoká prevalence je v Indii (více než 15%) a u dětí žijících v uprchlických táborech v Alžírsku (více než 5%). Významným faktorem je náhlá změna domorodé stravy za výrobky z pšeničné mouky dodávané do uprchlických táborů jako potravinová pomoc a současné zkrácení doby kojení. V České republice je odhadem 40 000– 50 000 celiaků při prevalenci 1:200. Celiakie je v české populaci často diagnostikována až po dlouhém trvání příznaků. Platí to zejména pro dospělé nemocné, u nichž převládají mimostřevní příznaky. Lékaři na celiakii málo myslí. V důsledku toho zůstává nediagnostikováno několik desítek tisíc nemocných celiakií, aniž by o tom věděli. Problémem je též dostupnost a přesnost diagnostiky. Dá se proto očekávat, že v případě zavedení přesné, plošné diagnostiky dojde k dramatickému nárůstu celiaků.  

Diagnostika Diagnostika sestává zejména ze stanovení sérových autoprotilátek v tkáňové transglutamináze ve třídě IgA. Pokud je nález pozitivní, je pacient odeslán na biopsii střevní sliznice. V případě negativního výsledku biopsie se vyšetření opakuje až třikrát, než je celiakie vyloučena. Je možné též použití střevní bioptické kapsle (nevýhodou je nemožnost odebrání tkáňových vzorků). Diagnostické metody v současné době nemají 100% účinnost. Chybí plošná diagnostika, řada celiaků zatím o své nemoci neví. Je nutné aktivní vyhledávání potenciálních pacientů s těmito onemocněními, které mohou mít s celiakií nebo glutenovou intolerancí příčinnou souvislost: chronické onemocnění zažívacího traktu, neplodnost, chronická anémie, osteoporóza, migrény, psoriáza, bipolární porucha a schizofrenie, syndrom dráždivého tračníku, hypotyreóza, chronický únavový syndrom, diabetes I. a II. typu, roztroušená skleróza, jakékoli autoimunitní onemocnění, fybromyalgie, syndrom neklidných nohou a poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADD nebo ADHD). 

Terapie a důsledky porušování dietního režimu Doposud zůstává jedinou léčbou výluka surovin, potravin a nápojů připravených z obilovin nebo s jejich příměsí. Tato úplná bezlepková dieta je celoživotní a je nezbytná k zachování zdraví celiaků.  Nedodržování bezlepkové diety vede postupně k poškození zdraví pacienta. I velmi malé konstantní množství lepku ve stravě je schopno vyvolat slizniční změny se všemi důsledky, včetně vyššího rizika zhoubného nádoru. Jednorázově malé množství lepku nemusí u všech jedinců vyvolat akutní příznaky nebo mohou být příznaky méně nápadné (bolest břicha, nevolnost, bolest hlavy, zvracení). K poškození zdraví ale dochází ve všech případech porušování diety.